Noční park

Letní noc má horký dech,
stíny tančí na schodech.
Utekla jsem z lůžka tiše,
tam, kde nuda v koutě dýše.
Park nás skryl do svojí tmy,
plníme si hříšné sny.
Lucerna jen v dálce bliká,
když se kůže kůže týká.
Modré šaty k zemi letí,
sevři mě v svém pevném spětí.
Tvoje vousy na mé tváři,
jako oheň v noci září.
Nechci něhu, chci jen sílu,
oddat se dnes tomu dílu.
Doma vládne chladný mráz,
tady hoří v tělech hráz.
Pronikni až do hlubiny,
odčiníme svoje viny.
Ať se celý vesmír zřítí,
když nás velká rozkoš chytí.
Výkřik tlumím do tvých úst,
končí dlouhý těla půst.
Splynuli jsme v jednu řeku,
v tomhle sladkém, dravém vleku.
Hvězdy hasnou, už je čas,
zklidnit tep a ztišit hlas.
Každý jdem svou cestou domů,
ve stínu těch starých stromů.
Klíčem v zámku otočím,
do peřin se zatočím.
K manželovi lehám zpět,
tajím náš teď skrytý svět.
